



|
|
Jak to u Veve začalo
Veverčí začátky se datují také
rokem 2000. To si Veveřice ve svém pokročilém věku , po jedné sezoně za mými
zády, omákla Intrudra. Protože jsem se s ní nechtěl tahat bylo jasno. Na podzim zašla
za mými zády do autoškoly a s
prokřehlým komisařem téměř v mraze jako jediná motorkářka mezi autaři
složila úspěšně závěrečnou zkoušku. Na jaře přišla vymazlená Yamaha 535 a s
ní si rozumí dodnes. Pod slovem vymazlená se skrývá moc mé práce, doplňků ,
laďáky a podsvícení na modro.Dá se říct že si ji Veveřice pozná na první
pohled. Jiná řídítka, přepákovíní a nerezový stupačky, vyměněná podsedlovka,
opěrka , nerez nosič co sem vymyslel a udělal. Vzduchový houkačky a plno
drobností co oko potěší . Každý rok najezdíme tak 7 - 8 tisíc km a z
toho plyne že se poměrně dost dobře vyjezdila a nedá se říct že je nějaká
brzda. Cestu do Tater dá na jeden zátah jak nic. No a hlavně je to vědma
která ví kdy se co stane. Jak jede ona jedeme i my. Prostě tuší průser
dopředu , a nám už párkrát zachránila kůži. O poroučení větru dešti ani
nemluvím. Ti co s námi jezdí delší dobu vědí o čem je řeč. Je jasný že
nekecám.
 |